प्राग्भ्यां प्राग्भिः प्राचाञ्च प्राचि च प्राङ्सु प्राङ्सु प्राङ्श्वपि एवं ह्युदङुदीची वा सम्यङ्क प्र्त्यकसमीच्यपि ।। ३५१.५५ तिर्य्यङ्तिरश्च सध्र्यङ् च विश्वद्र्यङ् पूर्ववत् स्मृताः । अदद्र्यङदमुयङ् स्यात् ततामुमुयङीरितः ।। ३५१.
By the two Prāg, by the Prāg, and Prācān, and in Prāci, in Prāṅsu, in Prāṅsu, and also in Prāṅs; thus, indeed, Udaṅ and Udīcī, or Samyaṅ, Pratyak, and Samīcī as well.
अदद्र्यङदमुयङ् स्यात् तथामुमुयङीरितः । अदद्र्यञ्चो ह्यमुद्रीचः अदद्र्यग्भ्याञ्च पूर्व्ववत् ।। ३५१.
Adadryaṅ and Amuyaṅ are so, and likewise Amuyaṅ is declared; Adadryañca, indeed, Amudrīcaḥ, and by the two Adadryaṅs, as before.
तत्त्वतृषि तत्त्वतृट्सु एवं काष्ठतड़ादयः । भिषक् भिषगब्यां भिषजि जन्मभागादयस्तथा ।। ३५१.
In the same way, 'tattvatṛṣi' and 'tattvatṛṭsu', as well as 'kāṣṭhatarā' and similar forms; 'bhiṣak', 'bhiṣagabhyām', and 'bhiṣaji', and likewise the forms for birth and other states.
मरुत् मरुद्भ्यां मरुति एवं शत्रुजिदादयः । भवान् भवन्तौ भवतां भवंश्चैव भवत्यपि ।। ३५१.
'Marut', 'marudbhyām', and 'maruti', and likewise 'śatrujid' and similar forms; 'bhavān', 'bhavantau', 'bhavatām', and also 'bhavaṃ' and 'bhavati'.
महान्महान्तौ महतामेवं भगवदादयः । एवं मघवान्मघवन्तौ अग्निचिच्चाग्निचित्यपि ।। ३५१.
'Mahān', 'mahāntau', and 'mahatām', and in the same way, 'bhagavad' and similar forms; so also 'maghavān', 'maghavantau', 'agnicit', and 'agnicity'.
अग्निचित्स्वेवमेवान्यत् वेदवित्त्ववित्त्वपि । वेदविदामेवमन्यत् यः समस्तेन सर्व्ववित् ।। ३५१.
In the same way, for 'agnicit' and others, and for 'vedavit', 'vavittva', and so on; for 'vedavid', and similarly for others, whoever knows all is called 'sarvvavit'.
राजा राजानौ राज्ञः रीज्ञि राजनि राजन् । यज्वा यज्वानस्तद्वत् करी दण्डी च दण्डिनी ।। ३५१.
'Rājā', 'rājānau', 'rājñaḥ', 'rījñi', 'rājani', and 'rājan'; 'yajvā', 'yajvānaḥ', likewise 'karī', 'daṇḍī', and 'daṇḍinī'.
पन्थाः पन्थानौ च पथः पथिम्भां पथि चेदृशम् । मन्था ऋभुक्षाः पश्याद्याः पञ्च पञ्च च पञ्चभिः ।। ३५१.
'Panthāḥ', 'panthānau', and 'pathaḥ', 'pathimbhām', and 'pathi' in such a manner; 'manthā', 'ṛbhukṣāḥ', 'paśyādyāḥ', 'pañca', and 'pañca' with 'pañcabhiḥ'.
प्रतान् प्रतानौ प्रतान्भ्यां हेप्र्तांश्च सुशर्म्मणः । आपः अपः अद्भिरप्येवं प्रशांश्चैव प्रशाम्यपि ।। ३५१.
'Pratān', 'pratānau', 'pratānbhyām', and 'hepratān' of 'suśarman'; 'āpaḥ', 'apaḥ', and also 'adbhis', and likewise 'praśāṃ', and 'praśāmy'.
कः केन सर्व्ववत् केषु अयं चेमेइमान्नयः । अनेन चाभ्यामेभिश्च अस्मै चेभ्यः स्वमस्यच ।। ३५१.
'Kaḥ', 'kena', 'sarvvavat', 'keṣu', and 'ayam', as well as 'ime', 'imān', 'nayaḥ'; 'anena', 'cābhyām', 'ebhiḥ', 'asmai', 'cebhyaḥ', 'svam', and 'asyaca'.
अनयोरेषामेषु स्याच्चत्वारश्चतुरस्तथा । चतुर्णोञ्च चतुर्ष्वऽस्ति सुगीः श्रेष्ठः सुगिर्य्यपि ।। ३५१.
Of these two, among these, there should be four, and likewise 'caturas'; and 'caturṇaḥ' and 'caturṣu' exist; 'sugīḥ', 'śreṣṭhaḥ', and also 'sugirī'.
सुद्यौः सुदित्रौ सुद्युभ्यां विड्विषौ विट्सु यादृशः । यादृग्भ्याञ्चैव विड़भ्याञ्च षट् षट् षण्णाञ्च षट्स्वपि ।। ३५१.
'Sudyauḥ', 'suditrau', 'sudyubhyām', 'viḍviṣau', and in 'viṭsu' as appropriate; and likewise 'yādṛgbhyām', 'virabhyām', 'ṣaṭ', 'ṣaṭ', 'ṣaṇṇām', and 'ṣaṭsu' as well.
सुवचाः सुवचसा च सुवचोभ्यामथेदृशम् । हे सुवचो हे उशनन् उशना वोशनस्यपि ।। ३५१.
'Suvacāḥ', 'suvacasā', and 'suvacobhyām' in such a way; 'he suvaco', 'he uśanan', 'uśanā', and 'vośanasyapi'.
पुरदंशा अनेहा हेविद्वन् विद्वांस उत्तमाः । विदुषे नमो विद्वद्भ्यां विद्वत्सु च वभुविवान् ।। ३५१.
'Puradaṃśā', 'anehā', 'hevidvan', 'vidvāṃsa', 'uttamāḥ'; 'viduṣe', 'namo', 'vidvadbhyām', 'vidvatsu', and 'vabhuvivān'.
एवञ्च पेचिवान् श्रेयान् श्रेयांसौ श्रेयसस्तथा । असौ अम् अमी श्रेष्ठा अमुं भमूनिहामुना ।। ३५१.
In this way, 'pecivān', 'śreyān', 'śreyāṃsau', and 'śreyasas'; 'asau', 'am', 'amī', 'śreṣṭhā', 'amuṃ', 'bhamūni', and 'hāmunā'.
अमीभिरमुस्मै वामुस्मादमुषथ्य वामुयोस्तथा । अमीषाममुस्मिन्नित्येवं गोधुक् गोधुग्मिरगतः ।। ३५१.
'Amībhir', 'amusmai', 'vāmusmād', 'amuṣathya', and likewise 'vāmuyoḥ'; 'amīṣām', 'amusmin', and in this way, 'godhuk', 'godhugmi', and 'ragataḥ'.
गोधुक्ष्वित्येवमन्येपि मित्रद्रुहो मित्रद्रुहा । मित्रध्रुग्भ्यां मित्रध्रुग्भिरेव चित्तद्रुहादयः ।। ३५१.
In the same way for 'godhukṣu' and others, 'mitradruhaḥ', 'mitradruhā', 'mitradhrugbhyām', 'mitradhrugbhis', and similarly 'cittadruhā' and others.
स्वलिट् स्वलिड्भ्यां स्वलिहि अनड्वाननडुत्सु च । अजन्ताश्च हलन्ताश्च पुंस्याथोऽथ स्त्रियां वदे ।। ३५१.
'Svaliṭ', 'svaliḍbhyām', 'svalihi', 'anaḍvān', and 'anaḍutsu'; also those ending in 'a' and those ending in 'hal', I will now speak of the masculine and then the feminine.
स्कन्द उवाच रमा रमे रमाः शुभा रमां रमे रमास्तथा । रमया च रमाभ्याञ्च रमाभिः सृतमव्ययं ।। ३५२.
Skanda said: 'Ramā', 'rame', 'ramāḥ', 'śubhā', 'ramāṃ', 'rame', and likewise 'ramāḥ'; with 'ramayā', 'ramābhyām', and 'ramābhiḥ', the unchanging flow is set forth.
रमायै च रमाभ्याञ्च रमाया रमयोः शुभं । रमाणाञ्च रमायाञ्च रमाश्वेवं कलादयः ।। ३५२.
And for 'ramāyai', 'ramābhyām', 'ramāyā', 'ramayoḥ', the auspicious; for 'ramāṇām', 'ramāyām', and in the same way for 'ramāḥ', as with 'kalā' and others.
जरा जरसौ जर इति जरसश्च जरा जरां । जरसञ्च जरास्वेवं सर्व्वा सर्व्वे च सर्व्वेया ।। ३५२.
Old age, to the aged, as old age, and of old age, old age to old age; and likewise, all, all, and all forms of all.
सर्व्वस्थै देहि सर्व्वस्याः सर्व्वस्याः सर्व्वयोस्तथा । शेषं रमावद्रूपं स्याद् द्वे द्वे तिस्रश्च तिसृणां ।। ३५२.
In all states, O giver, of all, and likewise of both all; the remainder would be in the form of Lakshmi, two by two, and three of threes.
बुद्धीर्बुद्ध्या बुद्धये च बुद्ध्यै बुद्धेश्च हेमते । कविवत्स्यान्मुनीनाञ्च नदी नद्यौ नदीं नदीः ।। ३५२.
Intelligence, by intelligence, for intelligence, and for the wise, and of the wise, for gold; as with the poet, so for sages, river, two rivers, river, and rivers.
नद्या नदीभिर्नद्यै च नद्याञ्चैव नदीषु च । कुमारी जृम्भणीत्येवं श्रीः श्रियौ च श्रियः श्रिया ।। ३५२.
By the river, with rivers, and to the river, and also among rivers; maiden, yawning, likewise, Shri, two Shris, Shris, and by Shri.
श्रियै श्रिये स्त्रीं स्त्रियञ्च स्त्रीश्च स्त्रियः स्त्रिया स्त्रियै । स्त्रियाः स्त्रीणां स्त्रियाञ्च ग्रामण्यां धेन्वै च धेनवे ।। ३५२.
For Shri, to Shri, woman, and women, and woman, women, by woman, to woman; of women, of women, and to women, in the village head, and to the cow, and for the cow.
जम्बूर्जम्ब्वौ च जम्बूश्च जम्बूनाञ्च फलम्पिव । वर्षाभ्वौ च पुनर्भ्वौ च मातॄर्व्वापरि च गौश्च नौः ।। ३५२.
Jambu tree, two jambu trees, and jambu trees, and of jambu trees, like fruit; two rainy seasons, two rebirths, mothers, above, and cow, and boat.
वाग्वाचा वाग्भिश्च वाक्षु स्रग्भ्यां स्रजि स्रजोस्तथा । विद्वद्भ्याञ्चैव विद्वत्सु भवती स्याद् भवन्त्यपि ।। ३५२.
Speech, by speech, and with speeches, among speeches; with two garlands, in the garland, and of garlands likewise; with the learned, among the learned, 'bhavati' may be, and also 'bhavanti'.
दीव्यन्ती भाती भान्ती च तुदन्ती च तुदत्यपि । रुदती रुन्धती देवी गृह्णती चोरयन्त्यपि ।। ३५२.
Shining, resplendent, shining, and striking, and also striking; weeping, restraining, goddess, taking, and also stealing.
दृषत् दृषद्भ्यां दृषदि विशेषविदुषी कृतिः । समित् समिद्ब्यां समिधि सीमा सीम्नि च सीमनि ।। ३५२.
Stone, with two stones, on the stone, the accomplished knower, action; firewood, with two firewoods, in the firewood, boundary, in the boundary, and in the boundary.
दामनीभ्यां ककुद्भ्याञ्च केयमाब्यां तथासु च । गीर्भ्याञ्चैव गिरा गीर्षु सुभूः सुपूः पुरा पुरि ।। ३५२.
With two bands, and with two humps, and with two keyamas, and likewise among them; with two words, and with speech, among words, good earth, good city, city, and in the city.